Tercie-recenze na referáty

Jméno: Adam Kůs                                                           R
Kniha: SKELLIG
Autor: David Almond
Mé hodnocení: * * * * *
Úroveň: * * */ * * * *

Žánr: román

 

Názor: Když jsem knihu viděl poprvé v knihovně, tak jsem si řekl, že to asi nebude stát za to. Jednou jsem si ji však na zkoušku půjčil a velice mě oslovila náplní příběhu. Bylo to vážně zajímavé čtení, plné otázek "Co bude dál?". Kniha je psaná jinak než knihy jiné, a proto získala i svá ocenění. Zajímavé však bylo i prostředí a já jen doufal kdy potkám podobnou bytost jako je Skellig. Tímto tedy knihu velice doporučuji pro všechny čtenáře i pro náročnější požadavky čtenářů. Myslím, že zážitek z této knihy bude mít každý. Je opravu jedinečná, ale abych pouze nechválil, tak musím podotknout, že začátek knihy mě moc nebavil, ale po pár kapitolách napětí i zajímavost vystupňovali nahoru.

 

O knize: Michal a jeho rodina se přestěhují do nového domu. Jelikož tento dům zakoupili ve špatném stavu, tak všude byl prach a různí roztoči a další. Jeho sestřička vlivem tohoto domu onemocněla a její život byl ohrožen. Doktoři už ani nedoufali, že nemoc, kterou trpěla už od narození přežije. Michal byl velice zdrcen těmito událostmi, ale s otcem se rozhodli, že než se sestřička uzdraví, tak dům opraví. Michal se jednou rozhodl prozkoumat skoro rozbořenou garáž. Pod hustými pavučinami a nánosem prachu Michal objeví jistou bytost. Není si jistý, jestli to je člověk, a tak uteče. Napodruhé už s touto bytostí "prohodí" i pár slov. Ta bytost pořád opakuje čísla 27 a 53 a potřebuje aspirin. Michal se později potká se svou sousedkou Mínou, které sdělí své tajemství. Společně se o bytost starají a přemístí ji i do jiné budovy. Jednou se však stane něco zvláštního a bytost jim sdělí své jméno. Jméno Skellig...

Co je bytost zač, proč potřebuje aspirin a jestli se uzdraví Michalova sestřička se dozvíte jedině tak, že si knihu přečtete.

 

 

 

Jméno: Michaela Linhová                                                                 R
Kniha: Veronika se rozhodla zemřít

Autor: Paulo Coelho

Úroveň: ****

Žánr: román

 Můj názor: Tuto knihu jsem se rozhodla si přečíst, protože mě zaujala už předcházející kniha, kterou jsem četla od tohoto autora.

 Byla jsem velmi zvědavá, hlavně kvůli názvu.Už od začátku byla kniha hodně napínavá a životní příběhy postav byly zajímavé.

 Doporučila bych ji čtenářům, kteří mají rádi knížky nad kterými se můžou zamýšlet.

 

 O knize: Hlavní hrdinka knihy Veronika, už není spokojená se svým životem. Připadá jí stále stejný a nudný, proto se jednoho dne rozhodne   spáchat sebevraždu. Plán se jí ale nevydaří. Přežije a je převezena do psychiatrické léčebny Villete. Veronika se tu seznámí s pacienty a ti jí vypráví svoje příběhy. Od lékaře se dozví, že má kvůli předávkování prášky slabé srdce a zbývá jí posledních pět dní života.To jí však nesrazí na kolena.Naopak.Začne žít naplno a poslední chvilky si užívat. Zjistí, že teprve až v blázinci může žít jako normální člověk a dělat věci tak, jak se jí zdají správn é...

                 

 

Jméno: Míša Kočovská                                         R

Kniha: Mravenci

Autor: Bernard Werber

Mé hodnocení: * * * * *

Úroveň: * * * / * * * *

Žánr: Realistická fantasy

O knize:

  Každý někdy přemýšlel nad často omílanou a rozebíranou otázkou - Jsme ve vesmíru sami ? Někdo si "mimozemšťany" představuje jako zelené, slizké obludy s několika očima náhodně rozházenýma po celém těle, dorozumívající se nesrozumitelným žvatláním a žbluňkáním...někdo na ně nevěří a je přesvědčen, že právě on je zástupcem jediné inteligentní formy života ve vesmíru. A někdo - stejně jako já - si přečetl knihu Mravenci.

  Teď si v duchu říkáte asi tuhle větu : "No jo, zase jedna tuctová sci-fi, jejíž hlavní myšlenkou zjištění, že mravenci jsou vlastně mimozemšťané z dalekého vesmíru, chtějí ovládnout svět, zotročit lidi..." Jenže kniha vás hned po přečtení prvních odstavců okamžitě vtáhne do příběhu - díky němuž si uvědomujete, co chtěl autor napsat "mezi řádky". Tato kniha není jen "černo-bílá"...když budete pozorně číst a vnímat souvislosti, knížka vám dá daleko více než zážitek z příběhu o zesnulém strýčkovi Edmondovi opředeném mnoha tajemstvími, sklepu se zákazem vstupu a o ...mravenčím organismu. Je ten "mravenčí organismus" jeden mravenec, anebo celé mraveniště vzájemně propojené feromonovými pocity, rozhovory a zážitky ? Kdo ví. Ale jsem si jista, že teď už si dám pořádný pozor na to, kam to vlastně šlapu...

 

Názor:

  Jak už bylo z předchozího vylíčení patrné, kniha mě zaujala a oslovila. Autor mi ukázal, že se dá myslet i jinak než klasickým stereotypických stylem. Všechny fakta jsou podle skutečnosti...samozřejmě kromě příběhu. Knihu určitě doporučuji přečíst.

 

 

 

 

 

Jméno: Ondřej Zíka                               R

Kniha: Průstřel

Autor: Andy McNab

Žánr: detektivka, triler

Úroveň: *****

Hodnocení: *****

 

O knize:

        Všechno to začne na pohřbu Tennyho, jejich dávného kamaráda. Tam Nick (hlavní postava) potká další dva členy jejich bývalé party agentů britské tajné služby.Jsou to Ken a Dex.

        Ti dva ho zatáhnou přesně tam, kam se nikdy dostat nechtěl. Do mise, kde se bude pohybovat na nepřátelském území a nebude dělat zrovna legální věc, takže na jakoukoli pomoc mimo jejich skupinu spoléhat nemohli.  Na tyto tři „šťastlivce“ a ještě jednoho „neznámého“ čekalo údajně několik tun zlata hezky srovnaných v bednách, v nehlídaném domě uprostřed Dubaje.

        Nickovi se to od začátku zdá příliš jednoduché, ale Ken s Dexem, zaslepení vidinou bohatství jeho námitky ignorují a i na podstatné dotazy neodpovídají. A to především z důvodu, že oni sami, na ně odpověď neznají. Nezajímá je s kým to vlatně mají spolupracovat, kdo zlato odkoupí a jak se k nim peníze dostanou... Zajímá je jen to, že mají na dosah své sny. Tato zaslepenost a neznalost se jim později stane osudnou.

        Ncik, rozhodnutý nezodpovědné přátele pomstít se vydá do akce na vlastní pěst a jen šťastnou náhodou jsou jeho plány téměř totožné s plány jeho nadřízených.

 

Názor:

        Přesto, že je kniha za začátku poměrně nezáživná, po čase mne vtáhla do děje tak, že jsem nemohl přestat.

        Autor, který má devíti leté zkušenosti z práce pro královnu knihu napsal tak, jak to člověk, který "do toho nevidí" napsat nemůže. Přístroje, o kterých slyšíte maximálně v televizi tam popisuje jako poněkud méně častá a trochu dražší hračky. Kniha vás okrajově zasvětí do nejmodernějšího vojenského vybavení některých velmocí. Příběh navodil takovou atmosféru, až jsem chvíli uvažoval, že spousta lidí, co potkávám denně na ulici, může pracovat právě pro někho, kdo ovládá tento svět.

        Knihu mohu doporučit věšem, přesto předpokládám, že u chlapeckého publika sklidí větší ohlas.                

 

 

 

JMÉNO: Ivana Vozábalová                                                      R

KNIHA: Borůvkové léto s Terezou

AUTOR: Petra Braunová

MÉ HODNOCENÍ: ***/*****

ÚROVEŇ: **

ŽÁNR: dívčí román

O KNIZE: Jsou tady prázdniny a Michal ani Tereza se na ně moc netěší, protože se jim to ve škole, ale ani v osobním životě moc nedaří. Michal a Tereza o sobě neví, na začátku jsou dva příběhy, jenž se ke konci protínají a pokračují v dalším díle knihy. Do města, kde Michal s Terezou bydleli, přijeli filmaři, aby si na konkurzu vybrali lidi, které obsadí do dvou hlavních rolí ve filmu Borůvkové léto s Terezou, který točí známí režisér pan Bernard.

MŮJ NÁZOR: Knihu jsem dostala na konci páté třídy, když jsme dostávali vysvědčení. Nijak zvlášť mne nezaujala, a tak jsem ji nečetla, ale o prázdninách jsem neměla co číst, tak jsem si ji přečetla. Ze začátku to nebilo moc „záživné“, ale po pár kapitolách se to zlepšovalo.

 

 

 

Jméno: Veronika Stará                                                           R
Kniha: Můj Vysvlečenej Deník
Autor: Johana Rubínová
Mé hodnocení: * * * * *
Úroveň: * *
Žánr: Román

Názor: Po převyprávění této knihy od kamaráda jsem nevěřila, že mě tak nadchne. Půjčil mi ji hned druhý den a já se do ní s chutí “pustila”.Četla jsem a četla, až mi pomalu - ale jistě - docházelo , že hlavní postava Johana má občas stejné problémy jako já. Kniha je napsána v ichformě a občas se protíná v malých odstavcích i v erformě. Nejvíce mě zaujal styl psaní příběhu, je psán “puberťáckým” slangem a to mě vtáhlo ještě více do děje. Doporučila bych jí spíše holkách už jen z důvodu, že příběh je o dívce. Ale doporučil mi jí přece jenom kamarád, takže je vhodná i pro kluky. Příběh knihy mě velice zaujal a donutil přemýšlet nad tím, jaké by to bylo být Johanou a co bych v určitých chvilkách dělala já. Musím říci, že mi kniha dala něco do života…něco zvláštního a možná mi i změnila trochu pohled na svět.

O knize: " Je zvláštní pohrávat si s myšlenkou, jestli by nebylo lepší nebýt ,dokud jsem neskončila na psychiatrii. Je vzrušující objevovat sex,dokud do pokoje nevtrhl táta." Takto začíná příběh o Johaně Rubínové v jejím deníku. Johana má spoustu problémů - jak sama se sebou, tak se všemi ostatními okolo. Hádá se s kamarády, chodí za školu a nesnáší svoji macechu. Ptáte se - proč macechu? Když byla  Johanka malá, její matka odjela fotografovat do Afgánistánu a tam jí údajně zabili teroristi. Popravdě nikdo neví, co se tam tenkrát vlastně přihodilo a její táta si našel novou "náhradní" mámu Sabinu. Sabinu nesnášela od první chvíle, byla to taková nafintěná učitelka angličtiny...ale časem - až bude dívce nejhůř - si i k ní najde cestu. Johana je typická, až občas přehnaná puberťačka. Řeší problémy s láskou, školou, kamarády a domovem. Jednou na hodině literatury dostal její pan učitel nápad - co kdyby si začala psát deník? A tak to vlastně celé začalo...

 

 

 

 

Jméno: Barbora Šťástková                                                      R

Název: Keltské pohádky

Autor: Jiřina Zachová (přeložila)

Hodnocení: ***/*****

Žánr : povídky , pohádky

Můj názor  :

Tato kniha mě velmi zaujala jak svými povídkami tak i tím, že na každé dvoustránce je napsán překlad v anglickém jazyce. Převážně citáty jsou v této knize napsány staročeštinou.  V knize  jsou příběhy  , které jsou velmi podobné Starým řeckým bájím a pověstem . Z počátku se zdají v celku nezáživné , ale příběh se „rozevře“ a úplně se vžijete do doby Keltů .

O knize  :

Vysoko v horách je krásné jezero zvané Lyn y Van Vach  . Často tam chodívá pasáček se svými ovcemi . Když tam šel poprvé po dlouhé době  , viděl jak se z jezera  vynořují tři překrásné panny . Najednou ucítil takový „pocit lásky“ k jedné z nich . Panny přistupovaly čím dál blíže k pasáčkovi . Panně , do které se zamiloval  nabídl svůj chléb který si přinesl.  Ale nechutnal ji , byl pro ni moc tvrdý . Další den tam šel pasáček znovu. Doufal  , že by panny mohly z vody  opět vystoupat . Panny se po chvíli opravdu objevily  .Nabídl té své opět chleba . Tentokrát se panně zdál nedopečen .  Proto  tam přišel i třetí den a nabídl opět své panně chléb .Ten ji už chutnal a slíbila , že se stane jeho ženou pokud ji další den rozezná od jejích dvou sester . Poznal ji podle pásku na sandálku a ona se zapřísáhla , že mu bude jeho  dobrou ženou , ovšem nesmí ji za celý život třikrát uhodit ….

 

 

 

Jméno: Jiří Srch                                                    R

Kniha: Cujo

Autor: Stephen King

Mé hodnocení: * * * *

Úroveň: * * */ * * * *

Žánr: horor

 

Děj:

Rodina Trentonových se přistěhovala z New Yorku do malého městečka Castle Rock, ve kterém dříve řádil masový vrah Frank Dodd. Jejich manželství prochází krizí. Vic Trenton odjíždí na služební cestu a jeho manželka Donna zůstává se synem doma.

Donnino auto se porouchá a ona jej musí odvézt k osvědčenému automechanikovi Jimovi Camberovi. Ten má doma milého bernardýna jménem Cujo. Jimova žena vyhraje v loterii a odjíždí i se synem ke své sestře Holly. Mezi tím se pes Cujo nakazí vzteklinou od netopýra a stává se z něj netvor. Nejprve zabije Camberových souseda a poté i samotného automechanika Jima.

Nic netušící Donna přijíždí se svým synem na dvůr autoopravny, kde je napadá Cujo………

Přežije Donna se svým synem útok? Je Cujo převtělený Frank Dodd?

 

 

Můj názor:

Ze začátku knihy jsem měl problém začíst se do děje. V knize je mnoho jmen a několik příběhů, které se ale v průběhu propojí a kniha tím dostává spád. Tato kniha byla první, kterou jsem od tohoto autora četl, a určitě nebude mou poslední. Autor dovede zachytit i detaily, které dodávají knize na autentičnosti. Knihu bych určitě doporučil všem, kdo mají rádi napětí a strach.

 

 

Jméno: Rudolf Binder                                                       R

Kniha: Bartimaeova trilogie- Amulet Samarkandu

Autor: Jonathan Stroud

Hodnocení: ****

Žánr: Fantasy

Děj:

     Mladý mág Nathaniel se pokouší za zády svého učitele vyvolat džina, Bartimaeuse, a k údivu Bartimaea a i samotného Nathaniela, se mu to podaří. Podaří se mu džina přinutit, aby špehoval ministra Lovelace, protože Nathaniel na něj má podezření ze vzpoury proti vládě. Nakonec je Lovelace, jak Bartimaeus zjistí, opravdu spiklenec a chystá pád vlády. Jak se mu to má podařit? Ukradl z vládní pokladnu amulet Samarkandu, který pohlcuje všechnu magii. Bartimaeus toto jde vyřídit Nathanielovi a tam zjistí jeho jméno, což pro mágy může být i smrtící, protože džin může pomocí jejich jména odrážet jejich magické útoky. Nakonec se s Bartimaem dohodne, spíše mu vyhrožuje, že ho zavře do lahve a pošle po proudu Temže. Lovelace odhalí Nathanielovo špehování a zabije mu rodinu a podpálí mu dům. Nathaniel se zachrání a musí přijít na to, jak zachránit členy vlády.

Názor:

     Mám rád fantasy knihy, ale tato mne hodně oslovila. Chtěl jsem ji číst již v páté třídě, ale nějak mi to nevyšlo. Tato kniha je prvním dílem trilogie.

Tento díl jsem přečetl rychle a ty dva zbývající ještě rychleji. Hodně mě bavilo číst tuto knihu, protože je vtipná, napínavá, "fantasmagorická" a hlavně proto, že hlavní postava je záporná, což mě velice zaujalo.Nemá až moc přehnaně moc stránek (třetí díl už jo), a proto se čte rychle. Doporučuji těm, co mají rádi fantasy knihy ale ne moc objemné..

 

Jméno: Míša Kočovská                                R

R.U.R
Autor: Karel Čapek
Úroveň: * * *
Mé hodnocení: * * * *
Žánr: fantasticko-utopické drama
Útvar: Scénář

 

O knize: Robot. Při tomto slově si nejspíše představíte tři metry vysoký kus železa se svítícíma očima zasazenýma do ocelové, nelítostné tváře, v lesklých prstech připevněné ničící laserové paprsky, jež jediným posvícením přepůlí betonový mrakodrap, ve kterém se s největší pravděpodobností schovává hlavní hrdina tohoto amerického thrilleru založeném na myšlence invaze krvelačných strojů z dalekého vesmíru fanaticky ničících lidstvo a Zemi vůbec. Ale Karel Čapek, pyšnící se právoplatným titulem "knižní vynálezce robotů" , pojal pojem robot úplně jinak. Ve spisovatelově mysli si geniální vědec Rossum všiml velice zvláštní vlastnosti náhodou získaného chrchlance na dně zkumavky. Choval se úplně stejně jako látka, z které je stvořeno vše živé - počínaje maličkými sumkami až po skot a zvěř, končíce člověkem. Po letech výzkumu se mu podařilo dostat život ze zkumavky. Rossum měl teď vlastně neomezené možnosti - mohl stvořit třeba 30 metrů dlouhou žížalu s mozkem Einsteina nebo americké top modelky - ale jelikož se v něm neskrývala ani troška humoru, výsledkem deseti tisíců hodin strávených nad čočkou mikroskopu bylo zakrnělé tele, které pošlo po pár dnech. Ale žilo. Po tomto úspěchu se k pokusům přidal i jeho mladší bratr a po smrti Rossuma staršího se vědcovi podařilo vytvořit prvního člověka - Robota. Asi o 50 let později se už roboti aktivně vyráběli v továrně na blíže nepopsaném ostrově uprostřed oceánu. Byli jako lidé -  vzhledem a chováním téměř nerozeznatelní, s pamětí větší než většina dnešních harddisků, s dokonalou mluvou a způsoby. Jen jedno jim chybělo - duše. Mohli jste jim přečíst 15 svazků naučného slovníku a oni vám ho bez problémů zopakují, dokážou pracovat 2x delší dobu a minimálně 5x výkonněji než obyčejný člověk, ale nikdy nic nového nevymyslí, nikdy nebudou mít vlastní názor na věc. Ale toto se změní - jeden z vědců přidal jen experimentálně do výroby jednoho robota pár dalších hormonů navíc - A tím dal robotu Rádiovi vlastní mysl.

Názor: Tato hra mě hodně zaujala a bavila. Je jiná než ostatní sci-fi knihy a filmy o robotech, má něco víc do sebe. Četla jsem ji jedním dechem.

 

 

Jméno: František Bican

Kniha: Povídky z jedné/druhé kapsy

Autor: Karel Čapek

Hodnocení: **** z pěti

Náročnost: *** z pěti

Žánr: detektivní kniha

O knize:

V knize je pojednáváno o velkém množství detektivních příběhů, a proto je velice těžké napsat „něco o knize“. Avšak zmínil bych se alespoň o tom, že téměř všechny povídky jsou napsané velice dobře, mají pěkný „spád“, perfektní zápletku a v některých případech i brilantní rozluštění. Velice povedené jsou i ilustrace Cyrila Boudy, které jsou velice výstižné.

Můj názor:

Můj názor na tuto knihu je velice pozitivní, protože mám rád tento typ detektivních knih. Knihu bych doporučil určitě všem, kteří mají tento žánr také rádi.

 

 

Jméno: Klára Pánková                                                       
Kniha:  Nikdykde
Autor: Neil Gaiman 
Mé hodnocení: * * * * *
Úroveň: * * *
Žánr: fantasy

 

O knize: Richard Mayhew žije naprosto obyčejný život. Žije v Londýně, má přítelkyni, dobrou práci a nemá si na co stěžovat.

               Ovšem vše se změní po jednom dobrém skutku. Richard se octne v jiném světě. V Podlondýně. Zde začíná jeho cesta a nemá ani tušení co a kdo ho tam potká. Náhle má Richard  jen jedno přání - žít svůj obyčejný a nudný život jako před tím.  

 

Můj Názor: Knížka mě doslova nenechala spát. Četla se dobře a rychle. Děj je velice napínavý a myslím, že je vhodný pro každého. 

                 Líbilo se mi ztvárnění Podlondýna a doteď jsem přesvědčená, že opravdu existuje. 

 

 

Jméno: Tereza Štěpánová

Kniha: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce.

Autor: Robert Fulghum

Žánr: povídky

Úroveň:****/ *****

Můj názor: Kniha mě velice zaujala a určitě bych ji doporučila všem, kdo se nad knihami rád zamyslí. Není to dlouhé čtení, příběhy jsou krátké a proto se kniha čte rychle. Myslím si že kniha vás osloví všechny.

 

O knize: Robert Fulghum píše příběhy o každodením životě. O věcech, které vidíme a slyšíme každý den. Příběhy začínají nudně, ale po pár řádcích se vše změní. Povídky nejsou jednoznačne, abyste pochopili jejich smysl musíte nad nimi přemýšlet.

 

 

Jakub Linzmajer                                                                              R
kniha: Pán Prstenů (Společenstvo Prstenu, Dvě věže, Návrat krále)
autor: John Ronald Reuel Tolkien
žánr: fantasy
úroveň: ****/*****
mé hodnocení: *****/*****
o knize:
Děj z části navazuje na knihu Hobit, aneb cesta tam a zase zpátky. Je lepší si ji přečíst dříve. Děj se odvíjí od Bilbova prstenu zjištěním, že prsten je vládnoucí Prsten dávno vyrobený a dávno ztracený. Proto se Gandalf, čaroděj, rozhodne ho poslat po hobitovi Frodovi a jeho hobitích společníků do Roklinky k Elrondovi. Na cestě se s nimi chce setkat a do Roklinky dorazit s nimi. Gandalf však má problémy a s hobití výpravou, ke které se mezitím a naštěstí připojil hraničář Aragorn, se na cestě nesetká. Přes velká nebezpečí se všichni do Roklinky dostanou.V Roklince se rozhodne, že se Prsten zničí v Hoře osudu a tím se svrhne Nepřítel, Sauron. Podaří se jim to?
můj názor:
Tyto knihy jsou velmi propracované. Souvisí s nimi ještě několik knih, například: Hobit, Slmarilion, Nedokončené příběhy, atd. Všechny knihy vypovídají o dějinách země či planety Ardy, hlavně o dějinách kontinentu Středozem, ležícím na Ardě. Dějiny Středozemě jsou většinou smutné. Protože na Ardě existovalo velké zlo, muselo se zničit. Zničilo se, tím se však poničilo nebo zaniklo něco dobré a hezké. Navíc zůstalo ještě menší zlo, jímž byl Sauron. S jeho pádem zmizela barvitost Lórienu. Lórien je malá elfí zemička a zároveň nejkrásnější les Středozemě.
Další známka propracovanosti jsou i dvě písma a dva jazyky, které Tolkien vymyslel. Písma jsou známé runy a méně známé tengwy. Jazyky jsou elfské - sindarština a quenijština. Jelikož Tolkien vystudoval staroangličtinu a napsal dokonce slovník, znal i trochu staré severské jazyky, nechal se tím vším inspirovat jak do jazyků, tak do jmen vyskytujících se v knihách. A protože ho také zajímala staroanglická a staroirská mytologie a věděl o ní mnoho, nechal se jí inspirovat tentokrát do ras (elfové, trpaslíci).
Tyto tři knihy jsou, na rozdíl od Hobita, složitější na čtení. Jsou složitější na čtení, protože děj je zapletenější. Obsah je velmi dobrodružný a napínavý, vyjmajednoho místa - Frodo v Roklince. Tam je děj " rozvláčný " - přečetli jste mnoho stran a nic se neudálo. Toto místo je ale jediné.
zajímavosti, které asi nevíte:
1. Tolkien se narodil v Jihoafrické republice.
2. Tolkien napsal Pána Prstenů jako jednu knihu, ale vydavatelství ji chtělo rozdělit (byla by moc tlustá), a tak seji společně rozdělili na tři díly.
3. Pán Prstenů je spolu s Letopisy Narnie považován za zakladatele žánru fantasy - nic takového v té době nebylo.
4. Pán Prstenů vznikl takto: C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien si dali soutěž, kdo napíše lepší knihu. Lewis napsal Narnii, Tolkien právě Pána Prstenů. Co je lepší? Myslím, že tyto knihy nejdou srovnávat - každá má něco jiného do sebe.

 

 

Jméno: Pavel Ludačka                                R

Kniha: Buch !

Autor: Terry Pratchett

Mé hodnocení: ****

Úroveň: ****

Žánr: fantasy

O knize:

Koumské údolí… To jediné pamatuje hroznou bitvu mezi trpaslíky a trolly. Tam se zrodila Nenávist.

Ve městě Ankh-Morpork se začínají dít vážné věci. Na ulicích je podezřelý klid. Zatímco se lidé zamykají doma, klany trollů a trpaslíků spolu vedou tiché války. Otevřené nepokoje začnou až vraždou jednoho vysoce postaveného trpaslíka. Tuto vraždu vyšetřuje Sam Elánius (člověk), velitel městské Hlídky. Jednou večer se na náměstí shromáždí neklidný dav trollů a naproti němu bojově naladěná ulice plná trpaslíků. Doprostřed tohoto, jak by řekl autor, koumského údolí se dostal Sam Elánius a jeho městská Hlídka. Dokáže zjednat ve městě pořádek? A pokud ano vyřeší záhadnou vraždu trpaslíka?

Názor:

Knize Buch v podstatě chybí ten ,,nudný úvod´´, ve kterém se dlouze popisují místa a postavy. Autor vás uvede rovnou do běžícího děje. Zprvu mi to bylo nepříjemné, ale během čtení jsem se seznámil se všemi postavami a lépe jsem vnímal, co se vlastně děje. Tuto knihu bych doporučil všem, kteří mají rádi fantasy.

 

 

 

Tereza Toušková

Název: Léto v sedle

Spisovatelka: Miriam Margraf

Žánr: román

Mé hodnocení  ****/*****

Úroveň  ***/*****

O knize:

Tato kniha začíná poněkud nevábně, obyčejným propršeným odpolednem, ve kterém se spolu baví tři nejlepší kamarádky. Postupně se ale děj rozrůstá a je čím dál tím víc zajímavější. Přes to, že v knize přibývá rychle spousta jmen, celý příběh je velice dobře zpracovaný, takže se v ději ani laik neztratí. Ale když to vezmu od začátku, hlavní postava jménem Samantha, žije už jen se svou matkou a čtyřmi koňmi na jednom kousku anglického, studeného pobřeží. Její zálibou je ježdění, ale abych byla přesnější, jezdí distanční závody se svým poníkem Skybluem. Na tréninky s sebou bere i mladou klisnu Glory, o níž se během děje dozvídáme, že se jedná o vysoce nadanou, dostihovou, rychlou kobylku. Právě s Glory se dostane do prestižní dostihové stáje, kde pozná svou první velkou lásku, Olivera. Zde začíná dlouhý příběh o koních, Samantě, Oliverovy a o všech dalších přátelích kteří jí obklopují…

 

Můj názor:

Jak už o mě asi hodně lidí ví, koně zbožňuji ze všeho nejvíc na světě a hlavně proto jsem po ni sáhla, když mi moje mamka nabídla, že mi koupí k vysvědčení knihu. Po přečtení prvních pár stránek, už mě on ní nikdo nedokázal odtrhnout. Myslím, že zaujme každého milovníka koní a napínavých příběhů. Také myslím, že této knize nic nechybí. Je zde napětí, láska, dobrodružství, zápletka, rozuzlení a krásný, dobrý konec.